Spolek soudních znalců České republiky


Vyhledávání výrazu 'novela Zákona 151/1997':

Návrhu  zákona  o dani z nabytí ... Diskuze k návrhu  zákona  o dani z nabytí nemovitých věcí Ocenění pro SPÚ ČR Diskusní a informační blok je určen výhradně pro znalce, spolupracující pro Státní pozemkový úřad ČR. Otevřen bude po 15.říjnu 2013 bude sloužit pro odbornou spolupráci a sjednocení problematiky oceňování pozemků v úrovni ceny obvyklé, nikoliv tedy ceny zjištěné dle prováděcího předpisu  zákona  č. 151/1997  Sb. Část I Úvodní ustanovení Komora soudních znalců České republiky, o. s. (dále jen "Komora") je dobrovolnou organizací sdružující znalce všech profesí jmenované podle  zákona  č. 36/1967 Sb. v platném znění, nebo  zákona  jej nahrazujícího, k činné účasti na všestranném rozvoji znalecké činnosti. Úkolem komory je prosazovat a obhajovat profesní zájmy znalců ve vztahu k státním orgánům a k ostatním právním subjektům. Jako nepolitická organizace se komora chce podílet na vypracovávání a projednávání návrhů právních předpisů týkajících se znaleckých oborů a dalších předpisů souvisejících se znaleckou činností, včetně podpory etických a morálních zásad znalecké činnosti. Komora se bude snažit prosazovat zlepšení ekonomického a sociálního postavení znalců a komunikovat s orgány a s organizacemi v návazných oborech, jakož i spolupracovat s vyššími státními orgány jako jeden z jejich vrcholných poradních subjektů. 1) Jak ocenit podle vyhl.č. 441/2014 Sb. bytové a nebytové jednotky? 2) Problém s oceněním nemovitosti, kde je v celku více hlavních staveb. Jak ocenit podle vyhl.č. 441/2014 Sb. bytové a nebytové jednotky. Zjistila jsem že KÚ v okolí mají v evidenci jen zápisy podle  zákona  o vlastnictví bytů. Z KÚ ,pracoviště Havlíčkův Brod mi dokonce sdělil, že neví o tom, že by měli provádět změny v evidenci . Podnět k novému zápisu spoluvlastnického podílu by musel vycházet z nového prohlášení vlastníka. Problém s oceněním nemovitosti, kde je v celku více hlavních staveb. Podle programátora PLUTO-OLT je možné na začátku posudku zadat části posudku , ale v různých částech kú, nastavit ceny pozemků a doplnit v těchto částech stavby, které se na pozemcích nachází. Zajímal by mě názor váš názor, protože už mám požadavek na toto ocenění. Část II ČLENSTVÍ V KOMOŘE, PRÁVA a POVINNOSTI ČLENŮ Článek 5 Podmínky a vznik členství Členství v komoře je dobrovolné a platí na celém území České republiky, v rámci udělení čestného členství i u zahraničních členů partnerských organizací. Členem komory může být každý znalec jmenovaný podle  zákona  č. 36/1967 Sb. v platném znění nebo  zákona  jej nahrazujícího, který souhlasí s úkoly a s cíli komory vyjádřenými v úvodním ustanovení stanov a hodlá je uskutečňovat v plném rozsahu. Uchazeč o členství podává členskou přihlášku podle své odbornosti výboru té sekce (výborům těch sekcí), v níž (v nichž) hodlá vyvíjet činnost. Výbor sekce rozhodne o přijetí za člena komory do tří měsíců od doručení přihlášky. V případě nepřijetí má uchazeč právo odvolat se do jednoho měsíce prostřednictvím výboru sekce k valné hromadě, která o odvolání rozhodne na svém nejbližším zasedání. Výbor sekce informuje představenstvo komory prostřednictvím sekretariátu představenstva komory o přijetí člena. Článek 6 Práva a povinnosti členů   Člen komory má právo: volit a být volen do orgánů komory, podílet se podle své odbornosti a zájmu na plnění cílů a úkolů komory, konzultovat s orgány komory právní, odborné a jiné otázky související s výkonem funkce znalce, být informován o všech akcích pořádaných komorou, účastnit se jich a aktivně se na nich podílet. Člen komory je povinen: dbát etických a morálních zásad znalecké činnosti dodržovat stanovy komory a řídit se rozhodnutími jejích orgánů zaplatit zápisné, platit sekci, ve které působí, každoročně do 31. března a představenstvu komory prostřednictvím jedné sekce každoročně do 30. dubna členské příspěvky.   Článek 7 Zánik členství   Členství v sekci a komoře zaniká: úmrtím člena, odvoláním znalce orgánem, který ho jmenoval znalcem, písemným oznámením člena zaslaným výboru příslušné sekce, a to dnem doručení takového oznámení; pokud je člen registrován ve více sekcích, zaniká jeho členství v komoře dnem doručení písemného oznámení o ukončení členství adresovaného výboru poslední ze všech sekcí, ve kterých byl členem, písemným oznámením člena adresovaným představenstvu komory nebo kterémukoliv členovi tohoto představenstva; členství v komoře zaniká dnem doručení takového oznámení; představenstvo o tom informuje příslušné sekce. Členství v sekci a komoře zaniká z důvodů závažného porušení povinností člena, a to zejména povinnosti člena podle článku 6 stanov zaplatit každoročně do konce března členské příspěvky. Členství v sekci může zaniknout rozhodnutím výboru sekce i z dalších důvodů uvedených v článku 6 bod 2 těchto stanov. Členství v komoře zaniká rozhodnutím představenstva ze stejných důvodů na základě řádně odůvodněného návrhu dozorčí rady představenstva. V případě, že k zániku členství v komoře dojde rozhodnutím představenstva, zaniká členství ve všech sekcích. Článek 10 Představenstvo komory a předsednictvo komory Představenstvo komory je nejvyšším výkonným orgánem komory a zastupuje společné zájmy sekcí komory navenek. Představenstvo komory se skládá z členů komory, kteří byli do představenstva delegováni ke dni konání sněmu výbory jednotlivých sekcí. Delegace do představenstva komory není povinná pro všechny sekce, ale dává pouze možnost, aby každá sekce mohla být v představenstvu komory zastoupena. Minimální počet členů v sekci pro možnost vyslání delegáta do představenstva činí 10 členů. Počet delegovaných zástupců jednotlivých sekcí v představenstvu je každoročně aktualizován ke dni 1. května podle počtu členů sekce a zaplaceného příspěvku za příslušný kalendářní rok na účet komory, s kterým má právo hospodařit představenstvo. Jestliže sekce nepřevede příspěvek na účet komory, s kterým má podle bodu 6 tohoto článku právo hospodařit představenstvo, do 30. dubna příslušného roku, přestávají být její zástupci následujícím dnem (1. května) členy představenstva, celá sekce přestává být součástí komory a všichni členové těchto sekcí přestávají být členy KSZ ČR, o. s. Členové takových sekcí se mohou přehlásit do kterékoliv jiné sekce, která své povinnosti vůči představenstvu plní, podle vlastního uvážení. Předsednictvo komory tvoří předseda představenstva, 1. místopředseda, 2. místopředseda, místopředsedové a případně i další členové předsednictva, kteří mohou být pověřeni výkonem určité funkce. Členy předsednictva jmenuje, odvolává a případně pověřuje výkonem určité funkce předseda představenstva komory z členů představenstva komory. Představenstvo komory zasedá nejméně čtyřikrát ročně, zpravidla jednou za čtvrtletí. Představenstvo komory realizuje usnesení sněmu a na jeho základě koordinuje činnost jednotlivých sekcí. Představenstvo komory plní dále zejména tyto úkoly: zajišťuje styk s ústředními správními orgány, svolává sněm, vede ústřední evidenci členů, zajišťuje nakladatelskou a vydavatelskou činnost, garantuje mezinárodní spolupráci a zajišťuje zastupování komory v mezinárodních nevládních organizacích podle oborů, organizuje spolupráci s ostatními tuzemskými organizacemi, spolky a zájmovými svazy, vytváří a udržuje pro členy informační systémy komory (tento úkol může ve vybraných oborech delegovat na příslušné sekce), působí jako vrcholný odvolací orgán komory, hospodaří s finančními a hmotnými prostředky komory a v souladu s příslušnými předpisy vytváří fondy komory, v rámci pravidel schválených sněmem rozhoduje o jejich použití, zajišťuje podle potřeby dokumentační, studijní a pedagogickou činnost. Představenstvo komory má právo jmenovat čestným členem Komory soudních znalců České republiky významné osobnosti včetně těch, které nejsou jmenovány znalci podle  zákona  č. 36/1967 Sb. v platném znění nebo  zákona  jej nahrazujícího (např. soudce, advokáty, atd.). Tito čestní členové jsou osvobozeni od placení zápisného a členských příspěvků. Jejich evidenci vede představenstvo komory. O začátku a ukončení čestného členství rozhoduje představenstvo komory. Představenstvo rozhoduje o tom, které sekce jsou součástí komory, přičemž představenstvo má právo kooptace delegovaných zástupců sekcí do představenstva, kteří jsou členy sekcí, o jejichž přijetí do komory se rozhoduje po schválení těchto stanov. Problematika pojmu obvyklá cena při ocenění pro Státní pozemkový úřad je vyjasněna novelou  zákona  č.503/1997 Sb. Dne 10.9.2013 vyšla ve sbírce zákonu  novela  č.280/2013 Sb., která mění zákon č.503/2012 Sb. s účinnosti od 1.10.2013. Podstatnou změnou je čl.1 odst. 11, který zní: V § 12 se na konci odstavce 3 doplňují věty „To neplatí v případě, kdy se zemědělské pozemky nacházejí v zastavitelné nebo zastavěné ploše obce. V takovém případě se zemědělské pozemky převádí za cenu obvyklou.“. Tedy cena obvyklá bez odkazu na zákon  151/1997  Sb. ani odkaz na jeho prováděcí vyhlášku. Vedení SPÚ se rozhodlo, že v této souvislosti bude od účinnosti novely vyžadovat "tržní ocenění" pozemků i v případě § 14 a § 20  zákona  503/2013 Sb. Spolu s Ing. Tomíčkem jsme se zúčastnily jednání na SPÚ v Praze zejména z důvodu, aby zadání objednávek bylo pro znalce jednoznačné. Závěr jednání je dohoda, že smluvní znalci obdrží od 1.10.2013 jasnou objednávku s požadavkem na ocenění pozemku v úrovni obvyklé ceny. Tedy, bez jakéholiv požadavku na ocenění dle  151/1997  Sb (natož na prováděcí vyhlášku), které by bylo matoucí a nejednoznačné. Vedení SPÚ vzalo od nás na vědomí, že v případě některých lokalit a některých druhů pozemků bude problematické jednoznačně provést odhad pouze ceny obvyklé. Předpokládám na úrovni naší sekce znalců regionu Liberec odborný seminář pro smluvní znalce, abychom se sjednotili na postupu pro vypracování tohoto typu posudků. Josef Slavíček Ocenění pozemku dle cenové mapy Mám na věc trochu jiný názor než kolega Bartoš. přesné znění části zák. 151/1997  Sb: ..... "§ 9 Členění pozemků (1) Pro účely oceňování se pozemky člení na a) stavební pozemky, kterými jsou 1. nezastavěné pozemky evidované v katastru nemovitostí v jednotlivých druzích pozemků, které byly vydaným územním rozhodnutím22), regulačním plánem23), veřejnoprávní smlouvou nahrazující územní rozhodnutí24), nebo územním souhlasem25) určeny k zastavění; je-li zvláštním předpisem stanovena nejvyšší přípustná zastavěnost pozemku, je stavebním pozemkem pouze část odpovídající přípustnému limitu určenému k zastavění," ..... POZOR : to že pozemek zahrady se v územním plánu nachází v zastavitelné ploše ještě neznamená, že se jedná o stavební pozemek. Definice stavebního pozemku  zákona  o oceňování majetku dle § 9 odst.(1)a 1. je rozšířená definice stavebního pozemku ve stavebním zákonu č.183/2006 Sb. A zastavitelná plocha není ještě stavební pozemek, tedy vymezený a určený k umístění stavby. Závěr: Pozemek zahrady ve funkčním celku u RD jiného vlastníka skutečně nelze ocenit dle platné cenové mapy, ale pouze dle § 32 příslušné prováděcí vyhlášky  zákona  č. 151/1997  Sb. Bohužel, např. při prodeji vlastníku zahrady vlastníku RD ocením dle § 32 vyhlášky a druhý den, kdy se vlastník RD a pozemku stane i vlastníkem zahrady musím stejný pozemek ocenit dle cenové mapy. Nemá žádný smysl zde hledat nějakou logiku či vazbu k trhu s nemovitostmi. Mimo jiné i proto např. mezinárodní oceňovací standardy zařazují ocenění dle  zákona  č.151/157 Sb. do standardu č.2, tedy netržní typ ocenění. Josef Slavíček Dobrý den kolegové, je vidět, že je potřeba se na problém podívat z nadhledu a s humorem. Protože si nemohu dovolit se řídit radou kolegy Slavíčka, tak se snažím se jednotlivými § prokousávat. Nevím jestli jsem taky nenarazil na paradoxní situaci a prosím o případné rozšíření mé nevědomosti. Pokud budu vycházet s již citovaného § 9,  zákona , tak v odstavci 3 je stavebním pozemkem: 3. pozemky skutečně zastavěné stavbami bez ohledu na evidovaný stav v katastru nemovitostí. V tomto odstavci již není požadován jednotný funkční celek. Z toho mi vyplývá, že v obci s cenovou mapou budu pozemek, na kterém je postavena nemovitost cizího vlastníka oceňovat podle § 27. Pozemek, který je ve funkčním celku s touto nemovitostí (ne jednotný funkční celek) potom musím ocenit podle § 32, odstavec 2, protože se nejedná o stavební pozemek ve smyslu § 9,  zákona   151/1997  Sb. Pomozte mi odhalit logiku. Dík Zdeněk Tomíček Omlouvám se autorovi, pokud textová část citace ne zcela souhlasí originálem tištěné verze. Na první pohled informace ze světa sci-fi, ale zdání klame. Jedná se určitě o užitečný nápad, který může "tříbit znaleckou kulturu" i v našich končinách. Konkrétně: v posledních letech přibývá sporů s napadením znaleckého posudku znalce, určeného soudem. Málokdy znalec "najatý" nespokojenou stranou vůbec kontaktuje původního znalce (i když etický kodex znalce říká něco jiného), natož aby spolu probírali detailně sporné body. Pouze jednou jsem zažil, že soudce prováděl výslech obou znalců současně a povolil jim vzájemné otázky. Ale to je spíše bílá vrána, daleko od způsobu popisovaném kolegou z Velké Británie. Přitom i náš právní řád něco podobného umožňuje.  Novela  OSŘ (prohlášení znalce v doložce) umožňuje znalci stejné postavení, jako má znalec jmenovaný soudem. Co nám brání, abychom od počátku (pokud si např. každá strana zvolí svého znalce nebo se na nás strana obrátí již po jmenování znalce soudem) spolu jako znalci a kolegové probírali problematiku znaleckého úkolu a nacházeli styčné body? Odlišný pohled na věc není na závadu, alespoň si každý znovu probere svůj pohled na věc z jiného úhlu. Vždyť klienti stejně řadu informací zamlčí (pokud přímo vědomě nelžou), tak proč je nezískat i z druhé strany (je jedno, kdo mě ustanovil nebo objednal, znalec má být nezávislý a nestranný. Možná se mýlím, ale určitě by ubylo mnoho nedorozumění, zbytečné rivality a dokonce nesnášenlivosti mezi znalci. Něco jiného je totiž napadnou posudek kolegy (někdy i anonymně) než problém odborně a v klidu řešit osobně z očí do očí. Josef Slavíček Reakce na předchozí příspěvek Ing. Zdeňka Tomíčka. Už mě moc nebaví diskutovat je ve dvou, zajímá mě názor i ostatních kolegů či kolegyň. Omlouvám se, jestli se někdo cítí dotčen humorným odlehčením, zůstanu raději úředně suchý. Zdeněk se ptá na odhalení logiky. Matematická logika naštěstí umožňuje nekompromisní a přesný výklad  zákona  a prováděcí vyhlášky, viz grafické znázornění na dvou příkladech. Logika říká, že zbytkový pozemek v modelovém příklad Ing. Tomíčka (v příloze případ č.2), musím ocenit dle § 32 odst.1, nikoliv dle § 32 odst.2. Pokud mám na mysli „selskou logiku“ ve smyslu otázky jak to, že dva shodné pozemky vedle sebe mají rozdílnou cenu, míchám hrušky s jablky. Ocenění dle  zákona  č. 151/1997  Sb. dle jeho prováděcí vyhlášky je „netržním typem“ ocenění, které v některých mezních situacích nemusí odpovídat „tržnímu typu“ ocenění. Pokud si jako znalec uvědomím tuto zásadní skutečnost, mám „čistou hlavu“ a netrápím se rozdílem, stejně většinou nic nevymyslím. Josef Slavíček, k témat snad již naposled Zdravím kolegy, odpověď MF mi případá jako z pohádky o chytré horákyni. V jedné větě znalci nepřísluší rozhodovat o charakteru pozemku pro účely ocenění, v druhé větě odkaz na vyhlášku, jak to má udělat a zdůvodnit. Jedná se o systémový problém, na který by MF mělo dát jednoznačnou odpověď. Pokusil jsem se graficky problematiku rozebrat v příloze příspěvku. Aby to nebylo jednoduché, narazil jsem při tom na další "špek", a to v § 32 odst.(1) - Pozemky a jejich části, které podle § 9 odst. 1 písm. a)  zákona  prokazatelně nejsou pozemky stavebními, ale jsou zahrnuty do platného regulačního plánu jako pozemky určené k zastavění ...... se ocení cenou podle § 28 odst. 2 nebo 6 a vynásobí se koeficientem 0,30 ...... Asi jsem chyběl na nějakém školení, ale toto je jednoznačně definice stavebního pozemku a ocení se dle § 28 odst.3. Prosím o opravu, pokud se mýlím. Naštěstí je regulačních plánů minimum, takže se s tím málokdy setkáme. A jen poznámka na okraj k odpovědi MF na dotaz Ing. Tomíčka - ne vždy lze na všechny pozemky v zastavitelné ploše pohlížet jako pozemky, na kterých lze umístit stavbu. Na takovém pozemku je pouze přípustná stavba za zákonem naprosto jasně daným způsobem. A do té doby nejsou dle  zákona  č 151/1997  považovány za pozemky stavební a jsou zařazeny do § 32 jako jiné pozemky. Josef Slavíček P.S. Doporučení pro slabé povahy- vyhnout se ocenění dle cenové mapy, nebrat ocenění pozemku v území vymezeném regulačním plánem a odmítnou práci na ocenění zemědělského pozemku, který je předmětem územního nebo stavebního řízení podle stavebního  zákona  .... atd. Dobrý den kolegové, dovoluji si se na vás obrátit s následujícím problémem při ocenění pozemku. Předpoklad a vstupní informace: 1. Jedná se o pozemek v obci, která má cenovou mapu a oceňovaný pozemek je ve skupině s vyznačenou cenou. 2. Pozemek je dle skutečnosti zahradou u rodinného domu. Přístup na pozemek je pouze přes zastavěný pozemek s rodinným domem. 3. Stavební pozemek a zahrada nemají stejného vlastníka. 4. Dle § 27 se oceňují stavební pozemky podle cenové mapy. Zdůrazňuji stavební pozemky, které jsou specifikovány v zákoně  151/1997  Sb., v § 9 - členění pozemků. V tomto § jsou stavebními pozemky kromě jiných podle písmena a) odstavec 2 pozemky charakteru zahrady a ostatní ploch, které tvoří Jednotný funkční celek se stavbou a pozemkem evidovaným v KN v druhu pozemku zastavěná plocha a nádvoří a jsou ve vlastnictví stejného subjektu. Dotaz k problematice: Pokud není pozemek v souladu s § 9  zákona  stavebním pozemkem (není splněno vlastnictví), oceňuje se pozemek dle § 27 vyhlášky. Zdeněk Tomíček Dnes vyšla ve Sbírce zákonů prováděcí vyhláška Zákonného opatření Senátu o dani z nabytí nemovitých věcí. Jedná se prakticky o totožný (mírně upravený) způsob ocenění, které je v nové vyhlášce pro  151/1997  Sb. pro rok 2014. Texty prováděcí vyhlášky a Zákonného opatření Senátu o dani z nabytí nemovitých věcí jsou zde k dispozici. Dobrý den kolegové, Diskutovaný problém ještě rozšiřuji o rozdíl mezi funkčním celkem a jednotným funkčním celkem. Zároveň připojuji vyjádření paní ing. Scholzové k dotazům na toto téma. Předem děkuji za názory a příspěvky Zdeněk Tomíček Dotaz na ing. Scholzovou: Dobrý den paní inženýrko, Dovoluji si na Vás obrátit s odborným dotazem, který se týká ocenění pozemků, který vyplynul z diskuse znalců v Libereckém kraji. Problém se týká ocenění pozemku v Praze. Předpoklad: 1. Jedná se o pozemek v obci, která má cenovou mapu a oceňovaný pozemek je ve skupině s vyznačenou cenou. 2. Pozemek je dle skutečnosti zahradou u rodinného domu. Přístup na pozemek je pouze přes zastavěný pozemek s rodinným domem. 3. Stavební pozemek a zahrada nemají stejného vlastníka. 4. Dle § 27 se oceňují stavební pozemky podle cenové mapy. Zdůrazňuji stavební pozemky, které jsou specifikovány v zákoně  151/1997  Sb., v § 9 - členění pozemků. V tomto § jsou stavebními pozemky kromě jiných podle písmena a) odstavec 2 pozemky charakteru zahrady a ostatní ploch, které tvoří Jednotný funkční celek se stavbou a pozemkem evidovaným v KN v druhu pozemku zastavěná plocha a nádvoří a jsou ve vlastnictví stejného subjektu. Dotaz k problematice: Pokud není pozemek v souladu s § 9  zákona  stavebním pozemkem (není splněno vlastnictví), oceňuje se pozemek dle § 27 vyhlášky. Předem děkuji za odpověď. Zdeněk Tomíček Předseda sekce KSZ Region Ještěd Liberec Odpověď: Podle stavebního  zákona  v zastavěném území obce mohou být pouze zastavěné pozemky a zastavitelné plochy. Jsou to tedy pozemky, na kterých lze umístit stavbu, pokud tam už nestojí. pokud by pozemek nebyl v cenové mapě, oceňoval by se jako funkční celek podle § 32/2. Ocenění je stejné jako u JFC, má stejné využití. Podle ustanovení § 9  zákona  o oceňování majetku se pozemek ocení násobkem výměry pozemku a ceny za m2 uvedené v cenové mapě, kterou vydala obec. Znalci nepřísluší rozhodovat o tom, zda obec zahrnula pozemek do cenové mapy oprávněně či neoprávněně. Toto rozhodování přísluší pouze obci a proto při pochybnostech o oprávněnosti zařazení pozemku do cenové mapy obce musí znalec postupovat podle § 27 odst. 4 vyhlášky. S pozdravem Ing. Vlasta Scholzová vedoucí oddělení Legislativa a metodika oceňování majetku Konec diskuse, nemá další smysl. Dne 12.9.2013 byl návrh  zákona  o dani z nabytí nemovitých věcí v senátu zamítnut. Vzhledem k rozpuštění poslanecké sněmovny tedy zákon v navržené podobě končí. Důvodem byl nesouhlas s převedením povinnosti platby daně z prodávajícho na kupujícího. To se tedy netýkalo znalců, povinnost přiložit znalecký posudek k přiznání i pro RD a pod. zůstává. Problém je asi bohužel jen odložen, uvidíme (možnost zákonného opatření vlády, nové znění  zákona  po volbách a pod.). Josef Slavíček odpověď: 1) Problematika bytových a nebytových jednotek - dle NOZ jsou jednotky upraveny souběžně ve dvou právních režimech - jednak se zachovává původní režim dle  zákona  72/1994 Sb. a v evidenci KN jsou i takto zapsány. Bude tomu i nadále, pokud vlastnící nezmění prohlášení vlastníka v režimu NOZ. KN sám o sobě není oprávněn zápisy měnit činit tak nebude. Vedle toho budou od 1.1.2014 vznikat jednotky dle NOZ (novým prohlášením, smlouvou o výstavbě, změnou prohlášení ....), které tak budou zapsány v vyznačeny v evidenci KN. POZOR - jednotka dle NOZ je věcí nemovitou (byt a podíl na společných částech nemovité věci jsou vzájemně spojené a neoddělitelné). Co se týče ocenění (Jak ocenit podle vyhl.č. 441/2014 Sb. bytové a nebytové jednotky ?), tato "dvoukolejnost" je řešena v § 52 vyhl. č.441/2013 Sb: „Ustanovení této vyhlášky o jednotce se použijí obdobně i na byt nebo nebytový prostor, které jsou vymezeny podle  zákona  o vlastnictví bytů jako jednotka, spolu se s nimi spojeným spoluvlastnickým podílem na společných částech domu, a pokud je s nimi spojeno vlastnictví k pozemku, tak i spolu se spoluvlastnickým podílem na tomto pozemku.“ 2) Problém s oceněním nemovitosti, kde je v celku (poznámka: ZOM zná pouze pojem jednotný funkční celek) více hlavních staveb. Problém je v neexistenci definice pojmu hlavní stavba. Jedná se o dlouhodobou praxí ustálený výraz, zejména ve spojení se stavebním zákonem. „Stavba hlavní vždy souvisí s funkčním určením stavebního pozemku a další stavby souboru staveb jsou buď podmiňující nebo doplňkové, které se stavbou hlavní svým účelem a umístěním souvisejí, a které zabezpečují funkčnost stavby hlavní (její uživatelnost) nebo doplňují základní funkci stavby hlavní.“ (Citace z Metodického doporučení odboru stavebního řádu Ministerstva pro místní rozvoj). Definice JFC dle  zákona  č. 151/1997  Sb. „Jednotným funkčním celkem se rozumějí pozemky v druhu pozemku zahrady nebo ostatní plochy, které souvisle navazují na pozemek evidovaný v katastru nemovitostí v druhu pozemku zastavěná plocha a nádvoří se stavbou, se společným účelem jejich využití. V jednotném funkčním celku může být i více pozemků druhu pozemku zastavěná plocha a nádvoří.“ Z definice JFC jednoznačně vyplývá jeden účel využití v JFC, nemůže zde být více hlavních staveb. Bohužel „Komentář MF ČR k určení indexu polohy podle přílohy č. 3, tabulka č. 3 a 4“ v odst.5) určuje postup pro ocenění pozemku (POZOR - nikoliv stavby), kde předpokládá v JFC více hlavních staveb, pro které nelze určit jeden účel užití. To je ale v rozporu z definicí v ZOM. Dle mého názoru se v tom případě nejedná o JFC, ale o jednotlivé pozemky (nebo pozemek) s více stavbami rozdílného využití. Tyto stavby by se tedy logicky měly ocenit rozdílným koeficientem pp. V příloze č. 3, tabulka č. 3 a 4“ je znak č.1 nazván „Druh a účel užití stavby“, ale matoucí je zde popis pásma „Druh hlavní stavby v jednotném funkčním celku“. Podle popisu ale nemohu z ocenění vyloučit stavební pozemky s jednou nebo více stavbami, které netvoří žádný funkční celek. Řešení 2a): Pozemek tedy ocením dle „Komentáře MF ČR k určení indexu polohy podle přílohy č. 3, tabulka č. 3 a 4“ odst.4, příp.5). Jednotlivé stavby ocením příslušným koeficientem pp dle jejich skutečného účelu užití. Řešení 2b): Pokud se jedná o soubor pozemků s více hlavními stavbami (např. větší tovární areál), lze ve většině případů vymezit několik JFC (tedy vždy hlavní stavbu a k tomu příslušný soubor pozemků), každý s jiným společným účelem jejich využití. Oceňovací software NemKalk umí oba typy výpočtů řešit jednoduše a elegantně přímo ve formuláři staveb, není třeba komplikovat výpočty nějakým zadáváním dalších částí posudku. Naše diskusní fórum neslouží k řešení případných nedostatků jiných oceňovacích software. Snad je odpověď vyčerpávající i přes existující rozpory mezi ZOM a jeho prováděcí vyhláškou. Josef Slavíček Všechno je jinak, zákon o dani z nabytí nemovitých věcí byl schválen včera, dne 9.10.2013 senátem formou zákonného opatření prakticky v totožném znění. Takže od 1.1.2014 nebude FÚ vyžadovat při převodu nemovitosti na vybrané typy znalecké posudky a MF ČR vydá prováděcí vyhlášku tohoto  zákona . Josef Slavíček Jak ocenit podle vyhl.č. 441/2014 Sb. bytové a nebytové jednotky. Zjistila jsem že KÚ v okolí mají v evidenci jen zápisy podle  zákona  o vlastnictví bytů. Z KÚ ,pracoviště Havlíčkův Brod mi dokonce sdělil, že neví o tom, že by měli provádět změny v evidenci . Podnět k novému zápisu spoluvlastnického podílu by musel vycházet z nového prohlášení vlastníka. Problém s oceněním nemovitosti, kde je v celku více hlavních staveb. Podle programátora PLUTO-OLT je možné na začátku posudku zadat části posudku , ale v různých částech kú, nastavit ceny pozemků a doplnit v těchto částech stavby, které se na pozemcích nachází. Zajímal by mě názor váš názor, protože už mám požadavek na toto ocenění. Děkuji, s pozdravem Vaněčková. JEN OKRAJOVĚ K NÍŽE UVEDENÉ DISKUZI, KTEROU JSEM DNES ČETLA, (netýká se cenových map, s těmi nemám zkušenosti, ty jsem neřešila), ale jen všeobecně k jedné odpovědi uvedené níže - cituji "...." "Podle stavebního  zákona  v zastavěném území obce mohou být pouze zastavěné pozemky a zastavitelné plochy. Jsou to tedy pozemky, na kterých lze umístit stavbu, pokud tam už nestojí. " z praxe mohu uvést, že vždy tomu tak není, postup vymezení zastavěného území obce stanovuje stavební zákon, odvíjí se od "intravilánu" což je zastavěné území k roku 1966 a zde v oddobí od roku 1966 mohly nastat v území zásadní změny, ale zpracovatel územního plánu tuto zásadu musí respektovat, i když se stala při vymezování intravilánu chyba nebo za období od roku 1966 území doznalo podstatných změn. Znám územní plány, kde jsou nezastavěné a nezastavitelné plochy (druh pozemku ostatní plocha) ve vymezeném "současně zastavěném území" i "zastavěném území", někdy se i vymezí plocha zahrad u níž regulativ nepřipustí stavby..... - (mimo jiné nastává i problém např. při nemožnosti použití § 32 odst.4 v ZÚ)....... Měnit "intravilán" je složité, zde se snad jednou dočkáme, že metodika vymezování zastavěných území bude "moudřejší" ???? to jen na "okraj",protože diskuze byla spíše zaměřena na cenové mapy J.D.
Spolek soudních znalců České republiky

login
genet:0.081