Vyhlášky pro rok 2023 a info o zprovoznění dálkové evidence posudků

se nachází v sekci
https://www.znalcijested.cz/vybrana-legislativa.html

Seminář Liberec listopad 2022 záznam v PDF

Nachází s sekci "Vzdělávání pro členy", text přednášek

Ilustrační vzor posudku a vzor smlouvy se zadavatelem rok 2021

se nachází v sekci aktuality pro členy, vybraná legislativa
http://www.znalcijested.cz/vybrana-legislativa.html

Přihlášení pro znalce

pozemek zahrady (vyhledávání)

Laická
veřejnost

Odborná
veřejnost

Registr
nemovitostí

Aktuality
pro členy

Vzdělávání
pro členy

Konference
pro členy

Vyhledávání výrazu 'pozemek zahrady':

Ocenění pozemku podle cenové mapy. Pozemek zahrady není podle § 9 odst.1a)2 stavebním pozemkem (není splněno vlastnictví). Pozemek zahrady je podle § 9 odst.1a)1 stavebním nezastavěným pozemkem určeným k zastavění územním plánem. Z tohoto důvodu se ocení podle cenové mapy § 27. Zdeněk Bartoš Ocenění pozemku dle cenové mapy Mám na věc trochu jiný názor než kolega Bartoš. přesné znění části zák.151/1997 Sb: ..... "§ 9 Členění pozemků (1) Pro účely oceňování se pozemky člení na a) stavební pozemky, kterými jsou 1. nezastavěné pozemky evidované v katastru nemovitostí v jednotlivých druzích pozemků, které byly vydaným územním rozhodnutím22), regulačním plánem23), veřejnoprávní smlouvou nahrazující územní rozhodnutí24), nebo územním souhlasem25) určeny k zastavění; je-li zvláštním předpisem stanovena nejvyšší přípustná zastavěnost pozemku, je stavebním pozemkem pouze část odpovídající přípustnému limitu určenému k zastavění," ..... POZOR : to že pozemek zahrady se v územním plánu nachází v zastavitelné ploše ještě neznamená, že se jedná o stavební pozemek . Definice stavebního pozemku zákona o oceňování majetku dle § 9 odst.(1)a 1. je rozšířená definice stavebního pozemku ve stavebním zákonu č.183/2006 Sb. A zastavitelná plocha není ještě stavební pozemek , tedy vymezený a určený k umístění stavby. Závěr: Pozemek zahrady ve funkčním celku u RD jiného vlastníka skutečně nelze ocenit dle platné cenové mapy, ale pouze dle § 32 příslušné prováděcí vyhlášky zákona č.151/1997 Sb. Bohužel, např. při prodeji vlastníku zahrady vlastníku RD ocením dle § 32 vyhlášky a druhý den, kdy se vlastník RD a pozemku stane i vlastníkem zahrady musím stejný pozemek ocenit dle cenové mapy. Nemá žádný smysl zde hledat nějakou logiku či vazbu k trhu s nemovitostmi. Mimo jiné i proto např. mezinárodní oceňovací standardy zařazují ocenění dle zákona č.151/157 Sb. do standardu č.2, tedy netržní typ ocenění. Josef Slavíček Dobrý den kolegové, dovoluji si se na vás obrátit s následujícím problémem při ocenění pozemku. Předpoklad a vstupní informace: 1. Jedná se o pozemek v obci, která má cenovou mapu a oceňovaný pozemek je ve skupině s vyznačenou cenou. 2. Pozemek je dle skutečnosti zahradou u rodinného domu. Přístup na pozemek je pouze přes zastavěný pozemek s rodinným domem. 3. Stavební pozemek a zahrada nemají stejného vlastníka. 4. Dle § 27 se oceňují stavební pozemky podle cenové mapy. Zdůrazňuji stavební pozemky, které jsou specifikovány v zákoně 151/1997 Sb., v § 9 - členění pozemků. V tomto § jsou stavebními pozemky kromě jiných podle písmena a) odstavec 2 pozemky charakteru zahrady a ostatní ploch, které tvoří Jednotný funkční celek se stavbou a pozemkem evidovaným v KN v druhu pozemku zastavěná plocha a nádvoří a jsou ve vlastnictví stejného subjektu. Dotaz k problematice: Pokud není pozemek v souladu s § 9 zákona stavebním pozemkem (není splněno vlastnictví), oceňuje se pozemek dle § 27 vyhlášky. Zdeněk Tomíček Dobrý den kolegové, Diskutovaný problém ještě rozšiřuji o rozdíl mezi funkčním celkem a jednotným funkčním celkem. Zároveň připojuji vyjádření paní ing. Scholzové k dotazům na toto téma. Předem děkuji za názory a příspěvky Zdeněk Tomíček Dotaz na ing. Scholzovou: Dobrý den paní inženýrko, Dovoluji si na Vás obrátit s odborným dotazem, který se týká ocenění pozemků, který vyplynul z diskuse znalců v Libereckém kraji. Problém se týká ocenění pozemku v Praze. Předpoklad: 1. Jedná se o pozemek v obci, která má cenovou mapu a oceňovaný pozemek je ve skupině s vyznačenou cenou. 2. Pozemek je dle skutečnosti zahradou u rodinného domu. Přístup na pozemek je pouze přes zastavěný pozemek s rodinným domem. 3. Stavební pozemek a zahrada nemají stejného vlastníka. 4. Dle § 27 se oceňují stavební pozemky podle cenové mapy. Zdůrazňuji stavební pozemky, které jsou specifikovány v zákoně 151/1997 Sb., v § 9 - členění pozemků. V tomto § jsou stavebními pozemky kromě jiných podle písmena a) odstavec 2 pozemky charakteru zahrady a ostatní ploch, které tvoří Jednotný funkční celek se stavbou a pozemkem evidovaným v KN v druhu pozemku zastavěná plocha a nádvoří a jsou ve vlastnictví stejného subjektu. Dotaz k problematice: Pokud není pozemek v souladu s § 9 zákona stavebním pozemkem (není splněno vlastnictví), oceňuje se pozemek dle § 27 vyhlášky. Předem děkuji za odpověď. Zdeněk Tomíček Předseda sekce KSZ Region Ještěd Liberec Odpověď: Podle stavebního zákona v zastavěném území obce mohou být pouze zastavěné pozemky a zastavitelné plochy. Jsou to tedy pozemky, na kterých lze umístit stavbu, pokud tam už nestojí. pokud by pozemek nebyl v cenové mapě, oceňoval by se jako funkční celek podle § 32/2. Ocenění je stejné jako u JFC, má stejné využití. Podle ustanovení § 9 zákona o oceňování majetku se pozemek ocení násobkem výměry pozemku a ceny za m2 uvedené v cenové mapě, kterou vydala obec. Znalci nepřísluší rozhodovat o tom, zda obec zahrnula pozemek do cenové mapy oprávněně či neoprávněně. Toto rozhodování přísluší pouze obci a proto při pochybnostech o oprávněnosti zařazení pozemku do cenové mapy obce musí znalec postupovat podle § 27 odst. 4 vyhlášky. S pozdravem Ing. Vlasta Scholzová vedoucí oddělení Legislativa a metodika oceňování majetku Dobrý den kolegové, je vidět, že je potřeba se na problém podívat z nadhledu a s humorem. Protože si nemohu dovolit se řídit radou kolegy Slavíčka, tak se snažím se jednotlivými § prokousávat. Nevím jestli jsem taky nenarazil na paradoxní situaci a prosím o případné rozšíření mé nevědomosti. Pokud budu vycházet s již citovaného § 9, zákona, tak v odstavci 3 je stavebním pozemkem: 3. pozemky skutečně zastavěné stavbami bez ohledu na evidovaný stav v katastru nemovitostí. V tomto odstavci již není požadován jednotný funkční celek. Z toho mi vyplývá, že v obci s cenovou mapou budu pozemek , na kterém je postavena nemovitost cizího vlastníka oceňovat podle § 27. Pozemek , který je ve funkčním celku s touto nemovitostí (ne jednotný funkční celek) potom musím ocenit podle § 32, odstavec 2, protože se nejedná o stavební pozemek ve smyslu § 9, zákona 151/1997 Sb. Pomozte mi odhalit logiku. Dík Zdeněk Tomíček Narazila jsem na tuto situaci - pozemek veden v KN v druhu trvalý travní porost je platným územním plánem obce vymezen jako plocha veřejného prostranství - komunikace. Pozemek je tedy určen územním plánem k zastavění inženýrskou stavbou § 9 odst. 4 vyhlášky ve znění 199/2014. Ve vyhlášce ve znění 441/2013 do 1.10.2014 nebyl problém - tehdy § 9 odst. 3 říká "....... je cena určená podle § 4 vynásobená koeficientem 0,30.....". Ve znění od 1.10.2014 (199/2014) je však v § 9 odst. 4 uvedeno ".......je cena určená podle § 4 odst. 1, vynásobená koeficientem 0,30.....". Tady nasává problém, že nelze použít § 4 odst. 3 a pozemek ocenit jako komunikaci. Došla jsem k závěru, že při použití § 4 odst. 1 v indexu polohy dám druh hlavní stavby - inženýrské stavby, a pozemek ocením takto. Protože je mě trochu divné proč to bylo do novely vyhlášky takto doplněno, prosím kolegy, kteří se s touto situací setkali, o jejich názor jak tyto pozemky ocenit. Trochu to postrádá logiku, protože oceňujeme jinak, než kdyby ta komunikace již existovala a popřípadě na ni bylo vydáno územní rozhodnutí. Iva Bryknarová i.bryknarova@seznam.cz odpověď: 1) Problematika bytových a nebytových jednotek - dle NOZ jsou jednotky upraveny souběžně ve dvou právních režimech - jednak se zachovává původní režim dle zákona 72/1994 Sb. a v evidenci KN jsou i takto zapsány. Bude tomu i nadále, pokud vlastnící nezmění prohlášení vlastníka v režimu NOZ. KN sám o sobě není oprávněn zápisy měnit činit tak nebude. Vedle toho budou od 1.1.2014 vznikat jednotky dle NOZ (novým prohlášením, smlouvou o výstavbě, změnou prohlášení ....), které tak budou zapsány v vyznačeny v evidenci KN. POZOR - jednotka dle NOZ je věcí nemovitou (byt a podíl na společných částech nemovité věci jsou vzájemně spojené a neoddělitelné). Co se týče ocenění (Jak ocenit podle vyhl.č. 441/2014 Sb. bytové a nebytové jednotky ?), tato "dvoukolejnost" je řešena v § 52 vyhl. č.441/2013 Sb: „Ustanovení této vyhlášky o jednotce se použijí obdobně i na byt nebo nebytový prostor, které jsou vymezeny podle zákona o vlastnictví bytů jako jednotka, spolu se s nimi spojeným spoluvlastnickým podílem na společných částech domu, a pokud je s nimi spojeno vlastnictví k pozemku, tak i spolu se spoluvlastnickým podílem na tomto pozemku.“ 2) Problém s oceněním nemovitosti, kde je v celku (poznámka: ZOM zná pouze pojem jednotný funkční celek) více hlavních staveb. Problém je v neexistenci definice pojmu hlavní stavba. Jedná se o dlouhodobou praxí ustálený výraz, zejména ve spojení se stavebním zákonem. „Stavba hlavní vždy souvisí s funkčním určením stavebního pozemku a další stavby souboru staveb jsou buď podmiňující nebo doplňkové, které se stavbou hlavní svým účelem a umístěním souvisejí, a které zabezpečují funkčnost stavby hlavní (její uživatelnost) nebo doplňují základní funkci stavby hlavní.“ (Citace z Metodického doporučení odboru stavebního řádu Ministerstva pro místní rozvoj). Definice JFC dle zákona č.151/1997 Sb. „Jednotným funkčním celkem se rozumějí pozemky v druhu pozemku zahrady nebo ostatní plochy, které souvisle navazují na pozemek evidovaný v katastru nemovitostí v druhu pozemku zastavěná plocha a nádvoří se stavbou, se společným účelem jejich využití. V jednotném funkčním celku může být i více pozemků druhu pozemku zastavěná plocha a nádvoří.“ Z definice JFC jednoznačně vyplývá jeden účel využití v JFC, nemůže zde být více hlavních staveb. Bohužel „Komentář MF ČR k určení indexu polohy podle přílohy č. 3, tabulka č. 3 a 4“ v odst.5) určuje postup pro ocenění pozemku (POZOR - nikoliv stavby), kde předpokládá v JFC více hlavních staveb, pro které nelze určit jeden účel užití. To je ale v rozporu z definicí v ZOM. Dle mého názoru se v tom případě nejedná o JFC, ale o jednotlivé pozemky (nebo pozemek ) s více stavbami rozdílného využití. Tyto stavby by se tedy logicky měly ocenit rozdílným koeficientem pp. V příloze č. 3, tabulka č. 3 a 4“ je znak č.1 nazván „Druh a účel užití stavby“, ale matoucí je zde popis pásma „Druh hlavní stavby v jednotném funkčním celku“. Podle popisu ale nemohu z ocenění vyloučit stavební pozemky s jednou nebo více stavbami, které netvoří žádný funkční celek. Řešení 2a): Pozemek tedy ocením dle „Komentáře MF ČR k určení indexu polohy podle přílohy č. 3, tabulka č. 3 a 4“ odst.4, příp.5). Jednotlivé stavby ocením příslušným koeficientem pp dle jejich skutečného účelu užití. Řešení 2b): Pokud se jedná o soubor pozemků s více hlavními stavbami (např. větší tovární areál), lze ve většině případů vymezit několik JFC (tedy vždy hlavní stavbu a k tomu příslušný soubor pozemků), každý s jiným společným účelem jejich využití. Oceňovací software NemKalk umí oba typy výpočtů řešit jednoduše a elegantně přímo ve formuláři staveb, není třeba komplikovat výpočty nějakým zadáváním dalších částí posudku. Naše diskusní fórum neslouží k řešení případných nedostatků jiných oceňovacích software. Snad je odpověď vyčerpávající i přes existující rozpory mezi ZOM a jeho prováděcí vyhláškou. Josef Slavíček Dobrý den všem Mám zadání ocenit věcné břemeno vedení podzemní elektrické přípojky k RD , která kříží lesní pozemek ( lesy ČR)- dle vyhlášky Dle mého pohledu nemůžu využít §39b - protože ten se týká výhradně silničních pozemků. Ocenění bych tedy provedl podle §39a, čl. 2 odst a- simulované nájemné Proto tento postup je nutné ocenit vlastní přípojku. Můj dotaz je následující : Celá přípojka má několik set metrů, křížení lesního pozemku je však pouze cca 25m. Do výpočtu ceny přípojky dávám celou délku přípojky nebo pouze délku křížení s pozemkem ?? Pokud by to byla první možnost tak cena VB bude neúměrně vysoká díky všem za názor Reakce na předchozí příspěvek Ing. Zdeňka Tomíčka. Už mě moc nebaví diskutovat je ve dvou, zajímá mě názor i ostatních kolegů či kolegyň. Omlouvám se, jestli se někdo cítí dotčen humorným odlehčením, zůstanu raději úředně suchý. Zdeněk se ptá na odhalení logiky. Matematická logika naštěstí umožňuje nekompromisní a přesný výklad zákona a prováděcí vyhlášky, viz grafické znázornění na dvou příkladech. Logika říká, že zbytkový pozemek v modelovém příklad Ing. Tomíčka (v příloze případ č.2), musím ocenit dle § 32 odst.1, nikoliv dle § 32 odst.2. Pokud mám na mysli „selskou logiku“ ve smyslu otázky jak to, že dva shodné pozemky vedle sebe mají rozdílnou cenu, míchám hrušky s jablky. Ocenění dle zákona č.151/1997 Sb. dle jeho prováděcí vyhlášky je „netržním typem“ ocenění, které v některých mezních situacích nemusí odpovídat „tržnímu typu“ ocenění. Pokud si jako znalec uvědomím tuto zásadní skutečnost, mám „čistou hlavu“ a netrápím se rozdílem, stejně většinou nic nevymyslím. Josef Slavíček, k témat snad již naposled

Spolek soudních znalců České republiky

login

genet:0.071