Spolek soudních znalců České republiky


Vyhledávání výrazu 'pozemek se stavbou jiného vlastníka':

Článek 11 Před se da představenstva komory Před se da představenstva, 1. místopřed se da představenstva a 2. místopřed se da představenstva komory zastupují komoru navenek. Před se da představenstva komory v rámci své působnosti zejména: zabezpečuje realizaci usne se ní představenstva, zabezpečuje řídící a koordinační činnost komory, svolává za se dání představenstva a před se dnictva komory, před se dá za se dání představenstva, před se dnictva komory a sněmu, případně pověřuje řízením těchto za se dání  jiného  člena představenstva, jmenuje a odvolává 1. místopřed se du, 2. místopřed se du, místopřed se dy a případně i další členy před se dnictva komory, jmenuje a odvolává členy redakční rady časopisu Znalec. Před se da představenstva komory může pověřit zastupováním pro jednání v jednotlivých případech další členy před se dnictva nebo představenstva. V případě, že před se da představenstva není schopen vykonávat svou funkci z vážných důvodů (úmrtí, dlouhodobá nemoc apod.), přebírá všechny jeho pravomoci 1. místopřed se da. V případě, že 1. místopřed se da není schopen vykonávat svou funkci z vážných důvodů (úmrtí, dlouhodobá nemoc apod.), přebírá všechny jeho pravomoci 2. místopřed se da. V případě, že nikdo z těchto tří funkcionářů by nevykonával svou funkci, představenstvo má právo převést volbou pravomoci těchto funkcionářů na  jiného  člena představenstva. 1) Jak ocenit podle vyhl.č. 441/2014 Sb. bytové a nebytové jednotky? 2) Problém s oceněním nemovitosti, kde je v celku více hlavních staveb. Jak ocenit podle vyhl.č. 441/2014 Sb. bytové a nebytové jednotky. Zjistila j se m že KÚ v okolí mají v evidenci jen zápisy podle zákona o vlastnictví bytů. Z KÚ ,pracoviště Havlíčkův Brod mi dokonce sdělil, že neví o tom, že by měli provádět změny v evidenci . Podnět k novému zápisu spoluvlastnického podílu by mu se l vycházet z nového prohlášení  vlastníka . Problém s oceněním nemovitosti, kde je v celku více hlavních staveb. Podle programátora PLUTO-OLT je možné na začátku posudku zadat části posudku , ale v různých částech kú, nastavit ceny pozemků a doplnit v těchto částech stavby, které  se  na pozemcích nachází. Zajímal by mě názor váš názor, protože už mám požadavek na toto ocenění. ETICKÝ KODEX SOUDNÍHO ZNALCE Převzato z Komory soudních znalců ČR –  se kce stavebnictví Brno   Dokument, který byl schválen členskou základnou usne se ním Valné hromady dne 27.3.1999 Komory soudních znalců České republiky  se kce stavebnictví region Ještěd o.s. Tento kodex obsahuje etické a profesní zásady, kterými  se  řídí znalec při své činnosti.   1) VZTAH KE SPOLEČNOSTI   Znalec při své práci chrání zájmy veřejné, prosazuje zvyšování profesionální úrovně znaleckých posudků, plně využívá svého vzdělání a praxe v oboru, je společensky bezúhonný a zadané zpracování vykonává s vědomím plné zodpovědnosti za jeho výsledky. Znalec je povinen při své práci dodržovat a dbát na dodržování platných zákonů, nařízení a norem.   2) VZTAH KE KLIENTOVI   Znalec ochraňuje zájmy svého klienta, podřizuje svůj osobní zájem zájmu klienta. Pokud by došlo ke střetu zájmů, je povinen o tom neprodleně klienta vyrozumět a případně od zakázky odstoupit. Jednání znalce s klientem jsou důvěrná a jím poskytnuté informace nesmí být použity při jiném odhadu nebo činnosti bez jeho souhlasu. O skutečnostech týkajících  se  klienta zachovává znalec mlčenlivost. Znalec vykonává práce na zakázce s vysokým profesionálním úsilím a na odpovídající úrovni s cílem zajistit vysokou kvalitu znaleckého posudku. Znalec odpovídá za škody způsobené klientovi, případnou chybu nebo omyl bezodkladně napraví. Znalec má nárok na přiměřenou odměnu za provedené úkony, dohodu o výši honoráře, termínu realizace uzavře s klientem před zahájením prací na znaleckém posudku. Znalec nesmí bez předchozího souhlasu klienta pověřit zpracováním zakázky  jiného  znalce. Může však s jeho vědomím přibrat další odborné konzultanty resp. zadat formou subdodávky ty části znaleckého posudku, které jsou mimo obor jeho specializace. Nezbavuje  se  však odpovědnosti za koordinaci a řízení v průběhu zpracování jakož i za konečné znění znaleckého posudku. Znalec nesmí zpracovávat znalecké posudky v oboru resp. odvětví, pro nějž nemá oprávnění. Pokud je zadaný případ nad jeho síly a schopnosti, doporučuje  se  navrhnout  jiného  odborníka.   3) VZTAH K PROFESI   Znalec při výkonu své činnosti dbá na dodržování společenských a etických pravidel a musí  se  vyvarovat takových způsobů jednání, které by ohrozily nebo znevážily profesi soudního znalce ve společnosti. Znalec soustavně zvyšuje svou odbornou úroveň, nelituje finančních prostředků a času na opatřování a studium odborné literatury a časopisů. Opatřuje znalecký posudek podpi se m a razítkem – tím přebírá odpovědnost za odbornou úroveň a kvalitu dokumentu. Znalec nepřijme zakázku neslučitelnou  se  slibem znalce a s jeho etickou odpovědností a pokud možno  se  vyhýbá zpracování znaleckých posudků v těch případech, u kterých může vzniknout námitka podjatosti. Znalec provádí místní šetření po předchozí přípravě s cílem získat maximum informací na místě samém a odchází z místa teprve tehdy, když jsou všechny zdroje vyčerpány. Znalec si provádí řádnou dokumentaci místního šetření a pokud to okolnosti vyžadují, dokládá fotografickou dokumentaci. Věnuje maximální pozornost zpracování nálezu jako první a velmi důležité části znaleckého posudku.   4) VZTAH KE KOLEGUM ZNALCUM   Znalec  se  vyvaruje při své činnosti úmyslného přímého i nepřímého poškození svého kolegy, neodmítne mu požadavek na konzultaci, přičemž konzultace většího rozsahu  se  rozumí za úhradu. Znalec je povinen uvádět ve znaleckém posudku jakoukoliv změnu konzultantů. Znalec oznámí kolegovi, že provádí protiposudek resp. revizní posudek a vyžádá si eventuální vysvětlení k danému případu. Přitom uvážlivě posuzuje skutečnosti jaké podklady byly předchozímu zpracovateli dány k dispozici a k jakému účelu mu bylo přesně formulováno zadání. Znalec  se  vyvaruje poškozování svých kolegů nepřiměřenými nabídkami pokud  se  týká výše honoráře.   5) VZTAH KE KOMOŘE   Znalec je povinen platit členské příspěvky v termínech a výši schválené Valnou hromadou  se kce KSZ, má právo využívat všechny placené a neplacené služby poskytované komorou. Znalec má povinnost oznámit Komoře údaje o své osobě, které mají vliv na výkon znalecké činnosti, Komora je povinna reagovat na každý podnět znalce. Komora zachází s údaji o svém členu jako s důvěrnými a nesmí je bez souhlasu poskytnout dalším osobám. Komora smí pouze bez souhlasu sdělit jméno znalce, obor či specializaci a kontaktní adresu. Znalec má právo na smírčí řízení při sporu s jiným znalcem před výborem  se kce KSZ a podporu odbornou resp. právní při sporu s osobou jinou (fyzickou nebo právnickou). Komora má povinnost vést neprodleně proti svému členovi disciplinární řízení při závažném porušení tohoto morálního kodexu Za použití různých pramenů a připomínek v průběhu schvalování  se stavil a navrhl: Ing. Buchta – jednatel výboru KSZ  se kce stavebnictví Brno     Dobrý den kolegové, dovoluji si  se  na vás obrátit s následujícím problémem při ocenění pozemku. Předpoklad a vstupní informace: 1. Jedná  se  o  pozemek  v obci, která má cenovou mapu a oceňovaný  pozemek  je ve skupině s vyznačenou cenou. 2.  Pozemek  je dle skutečnosti zahradou u rodinného domu. Přístup na  pozemek  je pouze přes zastavěný  pozemek  s rodinným domem. 3. Stavební  pozemek  a zahrada nemají stejného  vlastníka . 4. Dle § 27  se  oceňují stavební pozemky podle cenové mapy. Zdůrazňuji stavební pozemky, které jsou specifikovány v zákoně 151/1997 Sb., v § 9 - členění pozemků. V tomto § jsou stavebními pozemky kromě jiných podle písmena a) odstavec 2 pozemky charakteru zahrady a ostatní ploch, které tvoří Jednotný funkční celek  se   stavbou  a pozemkem evidovaným v KN v druhu pozemku zastavěná plocha a nádvoří a jsou ve vlastnictví stejného subjektu. Dotaz k problematice: Pokud není  pozemek  v souladu s § 9 zákona stavebním pozemkem (není splněno vlastnictví), oceňuje  se   pozemek  dle § 27 vyhlášky. Zdeněk Tomíček Ocenění pozemku dle cenové mapy Mám na věc trochu jiný názor než kolega Bartoš. přesné znění části zák.151/1997 Sb: ..... "§ 9 Členění pozemků (1) Pro účely oceňování  se  pozemky člení na a) stavební pozemky, kterými jsou 1. nezastavěné pozemky evidované v katastru nemovitostí v jednotlivých druzích pozemků, které byly vydaným územním rozhodnutím22), regulačním plánem23), veřejnoprávní smlouvou nahrazující územní rozhodnutí24), nebo územním souhla se m25) určeny k zastavění; je-li zvláštním předpi se m stanovena nejvyšší přípustná zastavěnost pozemku, je stavebním pozemkem pouze část odpovídající přípustnému limitu určenému k zastavění," ..... POZOR : to že  pozemek  zahrady  se  v územním plánu nachází v zastavitelné ploše ještě neznamená, že  se  jedná o stavební  pozemek . Definice stavebního pozemku zákona o oceňování majetku dle § 9 odst.(1)a 1. je rozšířená definice stavebního pozemku ve stavebním zákonu č.183/2006 Sb. A zastavitelná plocha není ještě stavební  pozemek , tedy vymezený a určený k umístění stavby. Závěr:  Pozemek  zahrady ve funkčním celku u RD  jiného   vlastníka  skutečně nelze ocenit dle platné cenové mapy, ale pouze dle § 32 příslušné prováděcí vyhlášky zákona č.151/1997 Sb. Bohužel, např. při prodeji vlastníku zahrady vlastníku RD ocením dle § 32 vyhlášky a druhý den, kdy  se  vlastník RD a pozemku stane i vlastníkem zahrady musím stejný  pozemek  ocenit dle cenové mapy. Nemá žádný smysl zde hledat nějakou logiku či vazbu k trhu s nemovitostmi. Mimo jiné i proto např. mezinárodní oceňovací standardy zařazují ocenění dle zákona č.151/157 Sb. do standardu č.2, tedy netržní typ ocenění. Jo se f Slavíček Dobrý den kolegové, Diskutovaný problém ještě rozšiřuji o rozdíl mezi funkčním celkem a jednotným funkčním celkem. Zároveň připojuji vyjádření paní ing. Scholzové k dotazům na toto téma. Předem děkuji za názory a příspěvky Zdeněk Tomíček Dotaz na ing. Scholzovou: Dobrý den paní inženýrko, Dovoluji si na Vás obrátit s odborným dotazem, který  se  týká ocenění pozemků, který vyplynul z disku se  znalců v Libereckém kraji. Problém  se  týká ocenění pozemku v Praze. Předpoklad: 1. Jedná  se  o  pozemek  v obci, která má cenovou mapu a oceňovaný  pozemek  je ve skupině s vyznačenou cenou. 2.  Pozemek  je dle skutečnosti zahradou u rodinného domu. Přístup na  pozemek  je pouze přes zastavěný  pozemek  s rodinným domem. 3. Stavební  pozemek  a zahrada nemají stejného  vlastníka . 4. Dle § 27  se  oceňují stavební pozemky podle cenové mapy. Zdůrazňuji stavební pozemky, které jsou specifikovány v zákoně 151/1997 Sb., v § 9 - členění pozemků. V tomto § jsou stavebními pozemky kromě jiných podle písmena a) odstavec 2 pozemky charakteru zahrady a ostatní ploch, které tvoří Jednotný funkční celek  se   stavbou  a pozemkem evidovaným v KN v druhu pozemku zastavěná plocha a nádvoří a jsou ve vlastnictví stejného subjektu. Dotaz k problematice: Pokud není  pozemek  v souladu s § 9 zákona stavebním pozemkem (není splněno vlastnictví), oceňuje  se   pozemek  dle § 27 vyhlášky. Předem děkuji za odpověď. Zdeněk Tomíček Před se da  se kce KSZ Region Ještěd Liberec Odpověď: Podle stavebního zákona v zastavěném území obce mohou být pouze zastavěné pozemky a zastavitelné plochy. Jsou to tedy pozemky, na kterých lze umístit stavbu, pokud tam už nestojí. pokud by  pozemek  nebyl v cenové mapě, oceňoval by  se  jako funkční celek podle § 32/2. Ocenění je stejné jako u JFC, má stejné využití. Podle ustanovení § 9 zákona o oceňování majetku  se   pozemek  ocení násobkem výměry pozemku a ceny za m2 uvedené v cenové mapě, kterou vydala obec. Znalci nepřísluší rozhodovat o tom, zda obec zahrnula  pozemek  do cenové mapy oprávněně či neoprávněně. Toto rozhodování přísluší pouze obci a proto při pochybnostech o oprávněnosti zařazení pozemku do cenové mapy obce musí znalec postupovat podle § 27 odst. 4 vyhlášky. S pozdravem Ing. Vlasta Scholzová vedoucí oddělení Legislativa a metodika oceňování majetku Narazila j se m na tuto situaci -  pozemek  veden v KN v druhu trvalý travní porost je platným územním plánem obce vymezen jako plocha veřejného prostranství - komunikace.  Pozemek  je tedy určen územním plánem k zastavění inženýrskou  stavbou  § 9 odst. 4 vyhlášky ve znění 199/2014. Ve vyhlášce ve znění 441/2013 do 1.10.2014 nebyl problém - tehdy § 9 odst. 3 říká "....... je cena určená podle § 4 vynásobená koeficientem 0,30.....". Ve znění od 1.10.2014 (199/2014) je však v § 9 odst. 4 uvedeno ".......je cena určená podle § 4 odst. 1, vynásobená koeficientem 0,30.....". Tady nasává problém, že nelze použít § 4 odst. 3 a  pozemek  ocenit jako komunikaci. Došla j se m k závěru, že při použití § 4 odst. 1 v indexu polohy dám druh hlavní stavby - inženýrské stavby, a  pozemek  ocením takto. Protože je mě trochu divné proč to bylo do novely vyhlášky takto doplněno, prosím kolegy, kteří  se  s touto situací  se tkali, o jejich názor jak tyto pozemky ocenit. Trochu to postrádá logiku, protože oceňujeme jinak, než kdyby ta komunikace již existovala a popřípadě na ni bylo vydáno územní rozhodnutí. Iva Bryknarová i.bryknarova@ se znam.cz Dobrý den kolegové, je vidět, že je potřeba  se  na problém podívat z nadhledu a s humorem. Protože si nemohu dovolit  se  řídit radou kolegy Slavíčka, tak  se  snažím  se  jednotlivými § prokousávat. Nevím jestli j se m taky nenarazil na paradoxní situaci a prosím o případné rozšíření mé nevědomosti. Pokud budu vycházet s již citovaného § 9, zákona, tak v odstavci 3 je stavebním pozemkem: 3. pozemky skutečně zastavěné stavbami bez ohledu na evidovaný stav v katastru nemovitostí. V tomto odstavci již není požadován jednotný funkční celek. Z toho mi vyplývá, že v obci s cenovou mapou budu  pozemek , na kterém je postavena nemovitost cizího  vlastníka  oceňovat podle § 27.  Pozemek , který je ve funkčním celku s touto nemovitostí (ne jednotný funkční celek) potom musím ocenit podle § 32, odstavec 2, protože  se  nejedná o stavební  pozemek  ve smyslu § 9, zákona 151/1997 Sb. Pomozte mi odhalit logiku. Dík Zdeněk Tomíček Omlouvám  se  autorovi, pokud textová část citace ne zcela souhlasí originálem tištěné verze. Na první pohled informace ze světa sci-fi, ale zdání klame. Jedná  se  určitě o užitečný nápad, který může "tříbit znaleckou kulturu" i v našich končinách. Konkrétně: v posledních letech přibývá sporů s napadením znaleckého posudku znalce, určeného soudem. Málokdy znalec "najatý" nespokojenou stranou vůbec kontaktuje původního znalce (i když etický kodex znalce říká něco  jiného ), natož aby spolu probírali detailně sporné body. Pouze jednou j se m zažil, že soudce prováděl výslech obou znalců současně a povolil jim vzájemné otázky. Ale to je spíše bílá vrána, daleko od způsobu popisovaném kolegou z Velké Británie. Přitom i náš právní řád něco podobného umožňuje. Novela OSŘ (prohlášení znalce v doložce) umožňuje znalci stejné postavení, jako má znalec jmenovaný soudem. Co nám brání, abychom od počátku (pokud si např. každá strana zvolí svého znalce nebo  se  na nás strana obrátí již po jmenování znalce soudem) spolu jako znalci a kolegové probírali problematiku znaleckého úkolu a nacházeli styčné body? Odlišný pohled na věc není na závadu, alespoň si každý znovu probere svůj pohled na věc z  jiného  úhlu. Vždyť klienti stejně řadu informací zamlčí (pokud přímo vědomě nelžou), tak proč je nezískat i z druhé strany (je jedno, kdo mě ustanovil nebo objednal, znalec má být nezávislý a nestranný. Možná  se  mýlím, ale určitě by ubylo mnoho nedorozumění, zbytečné rivality a dokonce nesnášenlivosti mezi znalci. Něco  jiného  je totiž napadnou posudek kolegy (někdy i anonymně) než problém odborně a v klidu řešit osobně z očí do očí. Jo se f Slavíček odpověď: 1) Problematika bytových a nebytových jednotek - dle NOZ jsou jednotky upraveny souběžně ve dvou právních režimech - jednak  se  zachovává původní režim dle zákona 72/1994 Sb. a v evidenci KN jsou i takto zapsány. Bude tomu i nadále, pokud vlastnící nezmění prohlášení  vlastníka  v režimu NOZ. KN sám o sobě není oprávněn zápisy měnit činit tak nebude. Vedle toho budou od 1.1.2014 vznikat jednotky dle NOZ (novým prohlášením, smlouvou o výstavbě, změnou prohlášení ....), které tak budou zapsány v vyznačeny v evidenci KN. POZOR - jednotka dle NOZ je věcí nemovitou (byt a podíl na společných částech nemovité věci jsou vzájemně spojené a neoddělitelné). Co  se  týče ocenění (Jak ocenit podle vyhl.č. 441/2014 Sb. bytové a nebytové jednotky ?), tato "dvoukolejnost" je řešena v § 52 vyhl. č.441/2013 Sb: „Ustanovení této vyhlášky o jednotce  se  použijí obdobně i na byt nebo nebytový prostor, které jsou vymezeny podle zákona o vlastnictví bytů jako jednotka, spolu  se  s nimi spojeným spoluvlastnickým podílem na společných částech domu, a pokud je s nimi spojeno vlastnictví k pozemku, tak i spolu  se  spoluvlastnickým podílem na tomto pozemku.“ 2) Problém s oceněním nemovitosti, kde je v celku (poznámka: ZOM zná pouze pojem jednotný funkční celek) více hlavních staveb. Problém je v neexistenci definice pojmu hlavní stavba. Jedná  se  o dlouhodobou praxí ustálený výraz, zejména ve spojení  se  stavebním zákonem. „Stavba hlavní vždy souvisí s funkčním určením stavebního pozemku a další stavby souboru staveb jsou buď podmiňující nebo doplňkové, které  se   stavbou  hlavní svým účelem a umístěním souvi se jí, a které zabezpečují funkčnost stavby hlavní (její uživatelnost) nebo doplňují základní funkci stavby hlavní.“ (Citace z Metodického doporučení odboru stavebního řádu Ministerstva pro místní rozvoj). Definice JFC dle zákona č.151/1997 Sb. „Jednotným funkčním celkem  se  rozumějí pozemky v druhu pozemku zahrady nebo ostatní plochy, které souvisle navazují na  pozemek  evidovaný v katastru nemovitostí v druhu pozemku zastavěná plocha a nádvoří  se   stavbou ,  se  společným účelem jejich využití. V jednotném funkčním celku může být i více pozemků druhu pozemku zastavěná plocha a nádvoří.“ Z definice JFC jednoznačně vyplývá jeden účel využití v JFC, nemůže zde být více hlavních staveb. Bohužel „Komentář MF ČR k určení indexu polohy podle přílohy č. 3, tabulka č. 3 a 4“ v odst.5) určuje postup pro ocenění pozemku (POZOR - nikoliv stavby), kde předpokládá v JFC více hlavních staveb, pro které nelze určit jeden účel užití. To je ale v rozporu z definicí v ZOM. Dle mého názoru  se  v tom případě nejedná o JFC, ale o jednotlivé pozemky (nebo  pozemek ) s více stavbami rozdílného využití. Tyto stavby by  se  tedy logicky měly ocenit rozdílným koeficientem pp. V příloze č. 3, tabulka č. 3 a 4“ je znak č.1 nazván „Druh a účel užití stavby“, ale matoucí je zde popis pásma „Druh hlavní stavby v jednotném funkčním celku“. Podle popisu ale nemohu z ocenění vyloučit stavební pozemky s jednou nebo více stavbami, které netvoří žádný funkční celek. Řešení 2a):  Pozemek  tedy ocením dle „Komentáře MF ČR k určení indexu polohy podle přílohy č. 3, tabulka č. 3 a 4“ odst.4, příp.5). Jednotlivé stavby ocením příslušným koeficientem pp dle jejich skutečného účelu užití. Řešení 2b): Pokud  se  jedná o soubor pozemků s více hlavními stavbami (např. větší tovární areál), lze ve většině případů vymezit několik JFC (tedy vždy hlavní stavbu a k tomu příslušný soubor pozemků), každý s jiným společným účelem jejich využití. Oceňovací software NemKalk umí oba typy výpočtů řešit jednoduše a elegantně přímo ve formuláři staveb, není třeba komplikovat výpočty nějakým zadáváním dalších částí posudku. Naše diskusní fórum neslouží k řešení případných nedostatků jiných oceňovacích software. Snad je odpověď vyčerpávající i přes existující rozpory mezi ZOM a jeho prováděcí vyhláškou. Jo se f Slavíček Ocenění pozemku podle cenové mapy.  Pozemek  zahrady není podle § 9 odst.1a)2 stavebním pozemkem (není splněno vlastnictví).  Pozemek  zahrady je podle § 9 odst.1a)1 stavebním nezastavěným pozemkem určeným k zastavění územním plánem. Z tohoto důvodu  se  ocení podle cenové mapy § 27. Zdeněk Bartoš Jak ocenit podle vyhl.č. 441/2014 Sb. bytové a nebytové jednotky. Zjistila j se m že KÚ v okolí mají v evidenci jen zápisy podle zákona o vlastnictví bytů. Z KÚ ,pracoviště Havlíčkův Brod mi dokonce sdělil, že neví o tom, že by měli provádět změny v evidenci . Podnět k novému zápisu spoluvlastnického podílu by mu se l vycházet z nového prohlášení  vlastníka . Problém s oceněním nemovitosti, kde je v celku více hlavních staveb. Podle programátora PLUTO-OLT je možné na začátku posudku zadat části posudku , ale v různých částech kú, nastavit ceny pozemků a doplnit v těchto částech stavby, které  se  na pozemcích nachází. Zajímal by mě názor váš názor, protože už mám požadavek na toto ocenění. Děkuji, s pozdravem Vaněčková. Reakce na předchozí příspěvek Ing. Zdeňka Tomíčka. Už mě moc nebaví diskutovat je ve dvou, zajímá mě názor i ostatních kolegů či kolegyň. Omlouvám  se , jestli  se  někdo cítí dotčen humorným odlehčením, zůstanu raději úředně suchý. Zdeněk  se  ptá na odhalení logiky. Matematická logika naštěstí umožňuje nekompromisní a přesný výklad zákona a prováděcí vyhlášky, viz grafické znázornění na dvou příkladech. Logika říká, že zbytkový  pozemek  v modelovém příklad Ing. Tomíčka (v příloze případ č.2), musím ocenit dle § 32 odst.1, nikoliv dle § 32 odst.2. Pokud mám na mysli „ se lskou logiku“ ve smyslu otázky jak to, že dva shodné pozemky vedle  se be mají rozdílnou cenu, míchám hrušky s jablky. Ocenění dle zákona č.151/1997 Sb. dle jeho prováděcí vyhlášky je „netržním typem“ ocenění, které v některých mezních situacích nemusí odpovídat „tržnímu typu“ ocenění. Pokud si jako znalec uvědomím tuto zásadní skutečnost, mám „čistou hlavu“ a netrápím  se  rozdílem, stejně většinou nic nevymyslím. Jo se f Slavíček, k témat snad již naposled
Spolek soudních znalců České republiky

login
genet:0.113